NÁRODNÍ DIVADLO

  PRODANÁ NEVĚSTA

Smetanova Prodaná nevěsta je doslova evergreenem českého divadla a hudby. A jít na Prodanku do Národního - to by měl aspoň jednou za život každý! Hudební příběh o vypočítavých, směšných, ale i upřímně milujících postavičkách z jedné malé české vesnice se hraje už více než 150 let, a stále znovu si nachází generace nových fanoušků. Pokud jimi ještě nejste, přijďte a uvidíte!

       RUSALKA

Dvořákova Rusalka je skutečným klenotem české opery, který si získává diváky po celém světě. Skladatelova vroucí melodika, něžná i dramaticky vypjatá, jeho mistrná práce s hudebními motivy a plnokrevná instrumentace orchestru spolu s pohádkovým libretem Jaroslava Kvapila, upomínajícím na prosté a zároveň nesmírně působivé Erbenovy balady, činí z Rusalky dílo přímo úchvatné krásy, oslovující publikum bez věkových hranic.

          TOSCA

Zpěvačka FloriaTosca a malíř Mario Cavaradossi jsou respektovaní a obdivovaní umělci – Tosca je dokonce zvána na královský dvůr. Ale ani tento status je nezachrání před zákeřným policejním šéfem Scarpiou. Cavaradossi neumírá pro to, že se jako volterián pokusil zachránit život uprchlému stoupenci Římské republiky Angelottimu, ale protože je jako milenec ToskyScarpiovým rivalem.

         LA TRAVIATA

Jedna z Verdiho nejznámějších, nejromantičtějších a nejtragičtějších oper nastavuje již 170 let zrcadlo společnosti a její pokrytecké morálce. Smrtelně nemocná kurtizána Violetta Valéry brzy pochopí, že se své lásky k Alfredovi z důstojného rodu Germontů musí vzdát. Opouští ho, umírá v bídě – ale stále sní o štěstí opravdové lásky.

       MARYŠA

Také v naší inscenaci Maryša otráví Vávru jedem nasypaným do kávy. Ale jaká Maryša? A jakého Vávru? A co vlastně dnes s příběhem o dívce, která byla donucena k sňatku?

Situace mladých dívek na vdávání je dnes jiná než v roce 1894, kdy měla Maryša premiéru, přesto v jejím osudu nacházíme řadu zcela současných okamžiků.

    LABUTÍ JEZERO

Labutí jezero je úhelným kamenem, je ikonickou výzvou, ryzí krásou. Patří k nejslavnějším klasickým baletním titulům, spolu s Čajkovského hudbou tvoří milník na cestě k dokonalému uměleckému tvaru.

       PHOENIX

V dobách nejistoty a zmatku je fénix symbolem síly, přeměny a obrody. Pouze z popela toho, čím jsme byli, se můžeme znovuzrodit a stát se tím, čím se stát máme. Současnost Baletu ND se nese ve znamení obrody Fénixe, a to díky novým uměleckým zážitkům. Světová premiéra, za kterou stojí tvůrci DouglasLee, AlejandroCerrudo a CayetanoSoto, překypuje kreativní energií.

 MUSICA NON GRATA:  JANÁČEK – MARTINŮ

Jak název napovídá, Musica non grata zaměřuje svoji pozornost k „nežádoucí hudbě“ – k hudebníkům a hudebnicím umlčeným nacionálním socialismem. Mnozí z nich byli nacistickým režimem vytlačeni na okraj společnosti, pronásledováni a zavražděni. Hudba těchto skladatelů a skladatelek má nyní v pražských operních domech opět rozeznít své tóny.

Janáčkův Zápisník zmizelého patří mezi skladatelova nejoblíbenější díla. V otvírání studánek se Bohuslav Martinů přenesl ve svých myšlenkách z francouzského exilu na Vysočinu.

PETITE MESSE SOLENNELLE - Gioacchino Rossini

 BRAHMS – DVOŘÁK – JANÁČEK

Koncert Brahms – Dvořák – Janáček je příležitostí předvést pěvecké schopnosti Sboru Státní opery v pro něj neobvyklém repertoáru a s minimálním nástrojovým doprovodem. V programu zazní Brahmsovy romantické Čtyři zpěvy z roku 1860 pro ženský sbor, dva lesní rohy a harfu, Janáčkův Otčenáš pro tenor, smíšený sbor, harfu a varhany z roku 1901, resp. 1906 a Mše D dur, kterou Antonín Dvořák napsal v roce 1887 na žádost architekta a mecenáše Josefa Hlávky pro příležitost vysvěcení kaple u jeho zámečku v Lužanech. Mše bude provedena ve verzi s později skladatelem doplněnými hlasy violoncell a kontrabasů. 

MUSICA NON GRATA: BRNO – PRAHA – HOLLYWOOD

Koncert Brno – Praha – Hollywood představí ve Státní opeře díla skladatelů 1. poloviny 20. století, jejichž životy zásadně a také velmi rozdílně zasáhl nástup nacistické moci v Evropě.
Hudební ředitel Státní opery Karl-Heinz Steffens sestavil program koncertu tak, aby představil pestrost tvorby a osudů skladatelů zařazených do projektu Musica non grata. Tedy tvorbu skladatelů, jejichž osudy více či méně zasáhl dramatický vývoj Evropy v první polovině 20. století.
Od skladby Zesmutnělé scherzo v Osvětimi zavražděného Pavla Haase nás program dovede až k operetě Jaromíra Weibergera Jarní bouře, ve které zářila v Berlíně česká pěvecká hvězda Jarmila Novotná, a k hudbě brněnského rodáka Ericha W. Korngolda zkomponované pro hollywoodský velkofilm Pán sedmi moří. Komponování filmové hudby vyneslo Korngoldovi dvojí ocenění Filmové akademie (Oscar) za filmy Anthony Adverse (1936) a Dobrodružství Robina Hooda (1938).